Týrání? Prý jen bojácný beran
23. 8. 2013, 6:06 | stalo se | Hodonínsko
JAVORNÍK - Živý tvor nebo jen balík špinavé a zplstnatělé vlny? Poznat berana není podle návštěvníků rekreačního střediska Filipov v Javorníku na Hodonínsku vůbec snadné. Někteří se dokonce domnívají, že se jedná o týrání zvířete. Jeho majitelka se brání tím, že beran prostě nejde ostříhat.
Poznat pod neostříhanou vlnou živé zvíře není podle návštěvníků Filipova úplně jednoduché.
Foto: Tomáš Blažek, 5plus2
"Byl jsem na Horňácku na dovolené a zavítal jsem i do rekreačního střediska Filipov. Něco takového jsem ještě neviděl. Bylo vidět, že beran nebyl hodně dlouho ostříhán a když jsem se bavil s místními, kteří měli taky ovce, tak mi řekli, že se jedná o týrání zvířete," uvedl Tomáš Blažek z Třebíče. Podobný názor má i Jiří Horák z Hodonína. "Myslel jsem, že mám halucinace, když se ten balík pohnul. Vůbec jsem si nejdřív neuvědomil, že se totiž jedná o živé zvíře," řekl Horák.
Ani pět chlapů nestačilo
Majitelkou zvířete je Marie Hráčková, kterou už v této záležitosti vyšetřovala policie. Musela případ odložit, protože se o týrání nejedná. "Berana jsem chtěla už několikrát nechat ostříhat, ale nejde to. Je hodný, ale jakmile postřehne nezvyklý pohyb, není možné ho chytit. Zkoušelo to pět chlapů najednou a neuspěli," vysvětlila Hráčková, která v této souvislosti upozornila, že ovčáci dřív nosili ovčí kožichy celoročně a o týrání taky nešlo.
Zákon porušen není
Podle veterináře Jiřího Miškeříka z Hrubé Vrbky se o klasický případ týrání nejedná. "Pohled na zvíře, na kterém vlají cáry staré vlny je skutečně nepříjemný. Když má ale beran co jíst a pít, o týrání se podle zákona nejedná," uvedl veterinář, podle něhož mají tento problém hlavně nezkušení chovatelé.
Sehnat na Hodonínsku stříhače ovcí není jednoduché. Zřejmě poslední žije v Sudoměřicích, ale kvůli nemoci toto řemeslo už nevykonává. Chovatelé ovcí proto musejí hledat v sousedním Uherskohradišťsku. "Na Hodonínsko jezdím čím dál tím víc častěji a musím říct, že ovcí s přerostlou vlnou jsem tam letos stříhal už několik. Obecně platí, že každá ovce by měla být ostříhána aspoň jednou do roku, ale záleží to na plemenu. Některým roste srst rychleji, a tak je potřeba intenzitu zvýšit," vysvětlil Vlastimil Bischof ze Spytihněvi.
Také Bischof upozornil na nejasný zákon, který sice na stříhání ovcí pamatuje, ale přímo ho nenařizuje. "Je to napsáno tak, že by se to dělat mělo, ale vyloženě nařízené to není," vysvětlil.
Stříhač uspěl. Balík vlny se proměnil v berana
2. 10. 2013, 13:06 | stalo se | Hodonínsko
JAVORNÍK - První stříhání v životě si dnes vyzkoušel beran z Filipova u Javorníka na Hodonínsku, který svým vzhledem připomínal balík vlny a dráždil tím návštěvníky rekreačního střediska. Srst mu upravil na potřebnou délku stříhač Vlastimil Bischof ze Spytihněvi.
Stříhání mělo rychlý spád. V úterý večer přišla na mobil redaktora 5plus2 SMS s žádostí o číslo na majitelku berana. O dvanáct hodin později pak přišla druhá a stručná: "Beran je ostříhán."
"Jel jsem ostříhat jiného berana, který byl jen přes kopec, a tak jsem si řekl, že se na něj podívám. Velmi rychle jsme se s majitelkou domluvili a pak to bylo celé otázkou asi dvaceti minut, pokud tedy do toho započítám i přípravu," uvedl Bischof.
Majitelka Marie Hráčková je z práce stříhače nadšena. "Přijel v osm ráno a za čtvrt hodiny byl beran ostříhaný. Musím smeknout pomyslný klobouk před uměním Vlastimila Bischofa. Byl sám a hned skočil přímo na berana. Zalehl ho a pak rychle ostříhal. Jsem opravdu šťastná, že se to někomu konečně podařilo," popsala Hráčková.
Bischof to okomentoval lakonicky. "Ještě se mi nestalo, aby mi nějaká ovce utekla. Dlouhá srst berana byla jeho jediným nedostatkem, jinak je úplně zdravý a vitální," řekl stříhač ovcí.
Více o beranovi-huňáči na hodonin.5plus2.cz/29092/tyrani-pry-jen-bojacny-beran
Autor: Hynek Zdeněk
Stříháme i na přání
Chvalčovské pastviny "pod Kozincem"
Odkaz na reportáž:
https://www.ktn.directfilm.cz/cs/vysilani/2008/brezen/ktn-57/item-2008-03-05
Střihači ovcí se na svou práci těší.
Berou ji jako milé setkání
Branov /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Karel Švarc je zkušeným střihačem.
Ovce stříhá s malou přestávkou už od vyučení v roce 1990.
Tenkrát se šel učit pro Státní statek Česká Třebová, který zakládal chov ovcí.
Po stagnaci a omezování chovu se ke stříhání opět vrátil.
Nyní stavy ovcí i koz podle údajů ze Svazu chovatelů ovcí a koz stoupají.
Stříhání ovcíAutor: Deník/Šárka Hoblíková
Karel Švarc je mistrem republiky ve strojním i ručním stříhání ovcí. Ovce stříhal i v zahraničí, například na Novém Zélandu.
Pomocník nejprve ovci přivede na provazu. Pak ji povalí na záda a posadí na zadek. Některá se brání méně, některá více. Ale když se posadí na zadek, zůstává naprosto klidná.To už si ji převezme střihač na podložku. Zapne stříhací strojek zavěšený na stěně kůlny a pustí se do díla.
Začíná od břicha a podélně ostříhá nejprve ovci z jedné poloviny až ke hřbetu, pak z druhé. Používá takzvaný novozelandský způsob stříhání. Celá operace trvá zhruba necelé dvě minuty a ovce zbavená vlny odbíhá k ostatním už ostříhaným kolegyním.
Tenhle postup musel chovatel Jaroslav Kruba z Branova na Rakovnicku a střihač Karel Švarc z Babiny u Plas udělat pětačtyřicetkrát. Ještě před stříháním jim Karel Švarc ošetří paznehty.
„Při stříhání také kontrolujeme zdravotní stav ovcí, zda mají obě ušní známky a jestli není potřeba nějaký kus vyřadit z chovu," popisoval Jaroslav Kruba. Přitom se každá ovce, která projde oběma mužům rukama, zapisuje do sešitu s patřičnými poznámkami.
Co s vlnou po ostříhání?
Po ostříhání se z rouna odstraní hrubé nečistoty, hlavně z míst, které byla na ocasu a kolem genitálií. Rouno pak putuje do pytlů. S výkupem vlny to není jednoduché. Po revoluci zájem o vlnu opadl úplně. Nyní ji vykupuje jen několik firem.
Česká vlna se většinou vyváží a vyrábí se z ní izolační materiál na stavby. Výkupní cena se pohybuje kolem dvanácti korun za kilogram (před rokem 1989 zhruba 200 korun podle kvality). Proto Jaroslav Kruba za vlnu odebírá liz neboli kamennou sůl pro ovce. „Vychází to tak finančně lépe," podotkl Kruba.
Ten chová ovce masného plemene Suffolk. I tak je nutné ovce ze zákona jedenkrát za rok ostříhat. Přesto se najdou chovatelé, kteří ovce nestříhají. „My tady bereme stříhání ovcí už jako folklór, na který se těšíme," vysvětloval s úsměvem Jaroslav Kruba a pokračoval: „Pokaždé k nám přijede Karel Švarc, takže nejen stříháme, ale také si popovídáme."
Zdroj: https://www.denik.cz/stredocesky-kraj/strihaci-ovci-se-na-svou-praci-tesi-berou-ji-jako-mile-setkani-20150719.html
Stříhání ovcí musí člověka bavit
Ačkoliv by se to mnohým mohlo zdát snadné, ostříhat ovci není jen tak. Chce to určitý grif, který se nenaučíte okamžitě. A důležitý je také postup. Nejprve se začne od břicha a pak se ovečka jakoby překuluje. To proto, aby ovčí rouno zůstalo vcelku, nesmí se z něj nadělat cáry.
Vidět takového profesionála při práci je prostě nádhera. Ovečky se při jeho zásahu necukají bolestí a dokonce ani nebeknou. Jen spokojeně drží a ví, že za chvíli budou o pár kil lehčí, a že zacuchaná a ušpiněná vlna, která by se mohla v brzké době stát útočištěm mnoha nevítaných návštěvníků, na čas zmizí.
Profesionálních střihačů ovcí je v České republice velice málo. Jednoho z nich jsem potkala na farmě manželů Kadeřávkových ve Věcově. Jmenuje se Lukáš Neugebauer a je ze Žamberka.
Jak dlouho se už živíte stříháním ovcí?
Ovce stříhám od roku 1998, tehdy jsem začal pracovat na farmě jako bača. Posledních dva a půl roku už pouze stříhám ovečky. Před dvěma lety jsem byl na praxi ve Skotsku, tam jsem stříhal obrovské stáda. Za dva a půl měsíce prošlo mýma rukama asi pět a půl tisíce ovcí.
Jaké rozdíly jsou mezi stříháním ovcí u nás a ve Skotsku?
Zahraniční střihači by české ovce určitě nestříhali. Zdejší ovce jsou totiž špinavé a hubené. Tamější ovečky jsou celoročně venku a jsou i čistší. Kdybych uměl perfektně anglicky, tak se tam asi vrátím. Dělat se sice musí všude, ale po finanční stránce je to tam rozhodně zajímavější.
Kolik ovcí denně ostříháte?
V České republice sto až sto dvacet. Jezdím od farmy k farmě a stříhám. Jsem na to většinou sám, ale když je nějaké větší stádo, tak si zjednám ještě někoho na výpomoc. Ale raději pracuji sám.
Jak dlouho vám trvalo, než jste se to naučil?
Takové tři roky. Stříhání ovcí musí člověka bavit, protože je to velice těžká práce.
Co je při stříhání nejdůležitější?
Hlavně dobře zmanipulovat ovečku. A pak mít taky dobře nabroušené nože. Já mám švýcarské a na jejich nabroušení se musí používat speciální bruska.
Tuto práci vykonáváte po celý rok?
Ne, stříhání ovcí je práce sezónní. Od ledna do konce května. Během roku se pak občas stříhá v malochovech a nějaké zbytky stáda pak dostříhávám na podzim.
Co všechno musí profesionální střihač mít?
Musí mít speciální plstěné boty, aby mohl dobře manipulovat s ovcí. Nemůže mít nějaké pracovní boty nebo gumáky. Pak také musí mít speciální vyztužené kalhoty a nějaké pevné triko, aby se o něj ovečka nezachytávala. K základnímu vybavení střihače patří i dvacet hřebenů a asi padesát nožů. Čeští střihači většinou nejsou profesionálové, takže stříhají až po práci a mají jen několik nožů. Ty pak musí po každém dni brousit. Já se svými noži vystačím třeba dva až tři dny. Nože ale nejsou levné. Sada přijde na pět a půl tisíce.
Jak se pozná dobrý střihač?
Dobrým střihačem se stává ten, kdo ostříhá víc než deset tisíc ovcí. Pak je to profesionál.
A kolik jste jich ostříhal vy?
Asi dvacet pět tisíc.
Máte své vlastní stádo ovcí?
Mám. Ale jen malé. Mám jich jen dvacet pět.
Je znatelný rozdíl mezi různými druhy ovcí?
Samozřejmě, ovce masného typu se stříhají mnohem lépe než kombinovaná plemena. Ovce by se měly stříhat buď měsíc před porodem, to kvůli tomu, že se jehně pak lépe dostane ke zdroji mléka a nekouše vlnu. Navíc je lépe vidět průběh porodu a chovatel může včas zasáhnout, pokud není vše tak, jak má být. Nebo se ovce stříhají až po porodu, tak za tři měsíce.
Kolik kilogramů vlny je z jedné ovečky?
To je různé, většinou tak tři až pět kilogramů. Kilogram vlny se vykupuje za osm až deset korun. I proto si často chovatelé stříhají raději ovce sami, protože je profesionální střihač stojí víc, než kolik za vlnu utrží. Vlna od profesionálního střihače je sice lepší, rouno je v jednom kuse, ale na ceně se to bohužel nijak neprojeví.
Za jak dlouho ostříháte jednu ovci?
Jak kterou, průměr je asi pět minut. Někdy je to rychlejší.
Na zkušenosti se stříháním ovcí jsem se zeptala i majitele farmy, Ing. Miroslava Kadeřávka.
Zkoušel jste to taky?
To víte že ano, zrovna před chvílí.
A jak to dopadlo?
Nesrovnatelně. Za tu dobu, než já ostříhám jednu ovci, udělá jich profesionál deset.
Takže se vyplatí pozvat si na to profesionála?
Určitě ano. Ovce je nutné stříhat jednak kvůli čistotě a pak proto, že do zanedbané vlny se rychleji dostanou různí paraziti. Takže peníze vydané za střihače určitě ušetřím za veterináře.
Pokud byste chtěli vidět takového profesionálního střihače v akci, nemusíte je složitě hledat po farmách. Stačí navštívit některou z větších chovatelských výstav, kde často předvádí své umění. A věřte, že slovo „umění" je v tomto případě zcela na místě.