Vznik rezistence ztěžuje léčbu

Pro potlačování výskytu parazitických červů chovatelé používají prakticky jen chemické přípravky. Jejich neuvážené využívání vedlo v řadě zemí k vytvoření rezistence, která léčbu znemožňuje.

Vznik rezistence, tedy schopnosti jedince odolávat dávkám léčiva, které efektivně eliminuje zbytek populace, je komplexní problém. Podílí se na něm jak nízké dávky léčiva, používání stejné účinné látky po delší dobu a častá léčba všech jedinců ve stádu, tak vysoká koncentrace zvířat.

Rezistentní alely jsou v každé populaci parazitů, ale samotná rezistence vzniká až po dosažení jejich určité hladiny. O tom, že je přípravek účinný, se dá hovořit v případě, pokud redukuje parazity s minimálně 95% spolehlivostí. Pokud je redukce na úrovni do 80 %, začínají se v populaci parazitů kumulovat rezistentní alely. Nižší účinnost pak ukazuje na efektivní léčbu. Návrat k plné citlivosti dosud nebyl popsán.

„Rezistence na anthelmintika se vyvíjí rychle, například některé druhy hlístic pozorované v laboratorních podmínkách si vytvořily rezistenci již za tři generace. Pokud se jedná o rezistenci na konkrétní účinné látky, tak například na thiabendazol to bylo za tři roky, respektive při jeho schválení v roce 1961 se potvrdil již v roce 1964. Rezistence na levamizol byla zjištěna v roce 1979, přitom v roce 1970 bylo schváleno jeho použití, na ivermektin v roce 1988 (schválení v roce 1981), na moxidektin 1995 (schválení v roce 1991) a na monepantel po jeho uvedení na trh v roce 2009 před třemi roky,“ uvedl ve své prezentaci na semináři, který pro chovatele ovcí uspořádal Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, doc. Ing. Jaroslav Vadlejch, Ph.D.*

Metodiky pro praxi:

Obecné zásady dezinfekce v chovech hospodářských zvířat

Zásady biosecurity v chovech ovcí

Koprologické vyšetření

Koprologické vyšetření, resp.vyšetření trusu na přítomnost vajíček parazitů se běžně používá jako součást antiparazitárního programu.

Koprologické vyšetření můžete stanovit i jako případnou kontrolu účinnosti vašeho odčervení (vzhledem k nárůstu rezistencí některých parazitů na účinné odčervovací látky).

Negativní výsledek vyšetření trusu neznamená, že nemá vnitřní parazity. Některé typy parazitů vylučují vajíčka intermitentně. Larvy vajíčka neprodukují, tudíž můžou být přítomny i u zvířat, kteří mají negativní vyšetření trusu. Vajíčka tasemnic nemusí být běžnou technikou vyšetření trusu zaznamenána vůbec.

Obecné zásady odběru a transportu vzorků

Vzorek trusu lze odebrat jako individuální (od každého zvířete zvlášť) nebo jako vzorek směsný, který se odebírá od 10 až 20% počtu zvířat ve stádě, rozdělen na skupiny dle věku a kondice (mladé, dospělé, hubené, průměrné a podobně…). Trus musí být co nejčerstvější.

Pro lepší přehled uvádíme orientační množství:

skot a koně: 10–30 g
malí přežvýkavci a prasata: 5–20 g
masožravci a králíci: 3–5 g
drůbež, hlodavci a plazi: 1–2 g

Jako odběrový materiál jsou nejvhodnější plastové kelímky, igelitové sáčky nebo zkumavky. Vzorky by měly být skladovány při chladničkové teplotě. Důležité je vzorek správně označit a na přiloženou žádanku uvést druh zvířete, věk, jméno a adresu majitele, telefonní kontakt, datum odběru. Výsledky vyšetření, které jsou k dispozici do 24 hodin, sdělujeme poštou, telefonicky, emailem (na vyžádání). Odběrový materiál je k dispozici na SVÚ Jihlava, možnost osobního vyzvednutí nebo zaslání svozem po telefonické domluvě. Žádanky k vyšetření jsou rovněž dostupné na SVÚ Jihlava nebo ke stažení z webové stránky.

Kvalitativní vyšetření

Detekce vajíček GIT hlístic, tasemnic a oocyst kokcidií flotační metodou. Stupeň parazitární invaze se uvádí počtem křížků, a to následovně:

+	slabá invaze
++	středně silná invaze
+++	silná invaze

Skot, malí a volně žijící přežvýkavci

Koprologické vyšetření se skládá ze tří metod, kromě výše uvedené metody flotační se používá metoda sedimentační, kterou detekujeme těžká vajíčka motolic, a metoda larvoskopická, sloužící k detekci larev plicnivek.

Kryptosporidióza

Detekuje se u telat do 30 dnů stáří pomocí metody barveného preparátu.

Psi, kočky, hlodavci a papoušci

U této skupiny zvířat bývá významným nálezem prvok Giardia spp. Doporučuje se odebírat trus 3×, a to obden v průběhu jednoho týdne. Detekce cyst se provádí mikroskopicky pomocí flotační metody. Pro případné došetření slouží speciální imunochromatografický test detekující koproantigen v trusu, a to i v případě, že se mikroskopicky Giardia spp. neprokáže.

Plazi

Vzorek trusu by měl být co nejčerstvější, maximálně 2 dny, kdy je možné zachytit pohybující se stádia patogenních bičíkovců, nálevníků a měňavek, kteří se významně podílejí na onemocnění GIT a ostatních orgánů u plazů.

Kvantitativní vyšetření

Stanovení přesných hodnot OPG (počet oocyst na 1 gram trusu), EPG (počet vajíček na 1 gram trusu) a LPG (počet larev na 1 gram trusu).

Diagnostické metody používané na oddělení parazitologie

Parazitologická pitva

Slouží k přesné postmortální diagnostice parazitárních onemocnění a zároveň ke stanovení intenzity invaze jednotlivých parazitů. Úplnou parazitologickou pitvou zachycujeme všechny exempláře parazitů – makroskopické i mikroskopické.

Nativní preparát

Pomocí nativního preparátu zjišťujeme přítomnost pohyblivých stádií bičíkovců, nálevníků a měňavek v trusu. Ty se identifikují na základě velikosti, tvaru, povrchových struktur a typického pohybu.

Flotace

Slouží k detekci vajíček oblých červů, tasemnic a oocyst kokcidií v trusu. Principem metody je použití flotačního roztoku, který má vyšší hustotu než je hustota vajíček a oocyst, takže parazitární útvary vyplavou na povrch flotačního prstence.

Sedimentace

Detekce vajíček motolic a některých oblých červů. Jedná se o sedimentaci těžkých vajíček na dno nádoby.

Larvoskopie

Slouží k detekci larev plícnivek. Využívá fenoménu pozitivního termo- a hydrotropismu, tedy aktivní migrace larev z chladného a vysušeného prostředí do prostředí teplejšího a vlhčího.

OPG/EPG

Používá se ke stanovení počtu vajíček, oocyst nebo larev v jednom gramu trusu za použití počítací McMasterovy komůrky.

Svrab

Mikroskopická detekce původce prašiviny po povaření vzorku (seškrabu) v KOH.

Trávicí metoda

Detekce larev Trichinella spp. Tyto larvy jsou uvolněny ze svaloviny použitím trávicího roztoku složeného z pepsinu a HCl.

Kryptosporidióza

Specifické barvicí metody karbolfuchsinem nebo dle Miláčka a Ziehl-Neelsena. Oocysty se jeví jako okrouhlé nebo mírně eliptické útvary na barevném pozadí.

Krevní roztěr

Používá se k diagnostice krevních parazitů jako Babesia spp., Hepatozoon spp. a podobně.

Krevní roztěr se obarví dle Giemsy. Jednotlivé druhy parazitů jsou identifikovány dle velikosti, tvaru, barvy cytoplazmy a dle velikosti, barvy, struktury a lokalizace jádra.

Knottův test

Test slouží k detekci mikrofilárií srdečních červů Dirofilaria immitis a podkožních červů Dirofilaria repens. Vzorek je ředěn formalínem a po centrifugaci obarven a mikroskopicky vyšetřen.

Mikroskopický aglutinační test (MAT)

Detekce protilátek proti spirochetám rodu Leptospira spp. Reakce protilátek v testovaném séru s antigenem na povrchu bakterie. Následně dochází k aglutinaci až úplné lýze leptospir. Jako antigen se v reakci používají živé kmeny leptospir.

Dermatofytózy – mikroskopické vyšetření

Vzorky patologického materiálu (srst) se fixují v 20 % KOH a po několika hodinách se vyšetřují pod mikroskopem. Při pozitivním nálezu jsou pozorována typická septovaná vlákna (hyfy) nebo řetězově uspořádané artrospory.

Dermatofytózy – kultivační vyšetření

Pro kultivaci se používají specifická selektivní média. Kultury dermatofytů jsou identifikovány na základě makromorfologie a mikromorfologie kolonií.

https://www.svujihlava.cz/204-diagnosticke-metody.html

Dezinfekce nástrojů a možnost kontaminace…

Dobrý den,

těmito řádky by jsem rád reagoval na několik dotazů jenž mi přišli na email a diskuzi s jedním chovatelem.

Stejně jako veterináři, návštěvníci vašeho chovu, nově příchozí zvířata, plemenáři či kontroloři ze SZIFU… jsou i střihači potencionální, nepřímí přenašeči patogenů.

Nemohu mluvit za všechny střihače ale za mne Vám mohu napsat že:

- obuvi používám během dne několik aby se zabránílo přenosu mezi chovateli a boty nechávám řádně vyschnout a peru je

- oblečení během dne měníme a to i několikrát, jež pak peru

- nůžky na paznehty dezinfikuji před každým chovem

- střihací hlavici dezinfikuji jednou do týdne dezinfekčním prostředkem a horkou vodou

- nože na stříhání před samotným broušením odmáčím v horké vodě s přípravkem

- podložku jenž používám při stříhání měním každý den a umývám vapkou

Pokud svými zkušenostmi dojdu k přesvědčení že je to potřebné , převleču se a provádím dezinfekci vybavení častěji.

Pokud chovatel bude chtít nebráním se nikdy tomu přímo před ním jeho prostředkem vše ošetřit (což mi ještě nikdo nenabídl).

Vždy chovatelům radím aby měli své podložky pro střiž (koberec, podlážku,…) tím se sníží možný přenos.

Pokud to není nutné nikdy nezajíždím s autem do areálu a míst (pastviny, stáje,…) kde se pohybují zvířata.

Při zjištění nemoci, parazitů a všech podezření při stříhání informuji chovatele nebo osobu jenž je jím pověřená.

Jako chovatel ovcí jsem si plně vědom možných kontaminací, přenosů parazitů, nemocí a …

Stejně tak by ale mělo být jasné že u chovatele jsme většinou jednou do roka ale domů kde máme své chovy se vracíme denně a tak jsou v největším nebezpečí naše vlastní ovce.

Nikdo kdo podniká si nemůže dovolit udělat problém např. nákazou stáda chovatele k němuž jezdí. Daleko větší problém vidím v tom že chovatelé zanedbávají péči řádného hospodáře, základní pravidla pro odčervování, nově příchozích zvířata, dezinfekcí stájových prostor, dezinsekci a deratizace...

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ INFEKČNÍ NÁKAZY OVCÍ

S možností cestování lidí i zvířat po celém světě dochází k významnému zvýšení rizika přenosu jak endemických infekčních onemocnění, tak možnost zavlečení nových exotických infekčních i parazitárních nemocí. Proto nabývá na významu nutnost zajištění biologické bezpečnosti (biosecurity). Biosecuritu z širšího hlediska lze chápat jako souhrn preventivních opatření směřujících k zabránění zavlečení nemocí zvířat mezi jednotlivými státy (externí biosecurita) a jejich šíření v rámci dané země.

K zavlečení „nové“ nemoci do chovu stačí jen jedno nemocné zvíře, a ke vzniku epidemie stačí jen jeden infikovaný chov.

V principu je možno říci, že biosecurita zahrnuje komplex preventivních opatření směřujících k zabránění průniku infekčního agens do chovu prostřednictvím osob (hygienická smyčka), zvířat (nakoupená zvířata, volně žijící zvěř, ptactvo, domácí zvířata, zvířata z výstav), osobních a nákladních vozidel (osobní automobily, nákladní auta pro přesun zvířat), technologických systémů a zařízení (technologie ustájení, krmení, napájení, odklizu exkrementů, větrání).

Moto „Prevence je levnější než léčba“, platí právě v biosecuritě. Podceňování jednotlivých opatření biosecurity se neprojeví okamžitě, ale až když to chovatel nejméně čeká. Infekční nebo parazitární onemocnění se většinou neprojeví současně u všech ovcí, ale dochází k postupnému promořování stáda, ti nejsilnější jedinci sníží svou užitkovost, ti nejslabší jedinci s nedostatečnou imunitou a špatnou kondicí většinou uhynou. Náklady na léčbu popř. odčervení se zvyšují, a tím se snižuje ekonomická rentabilita chovatele

Hlavní součásti individuálního plánu biosecurity v chovu ovcí (se zaměřením na určitá onemocnění):

- pochopit způsoby přenosu onemocnění

- nedopustit zavlečení nového onemocnění

- kontrola zdravotního stavu ovcí a rozpoznání příznaků,

- přijmout preventivní opatření

Přehled nejvýznamnějších infekčních nákaz:

1. Paratuberkulóza ovcí

2. Parazitózy ovcí

2.1. Endoparazitózy

2.1.1. Motoličnatost

2.1.2. Tasemničnatost

2.1.3. Slezová a střevní červitost

2.1.4. Plicní červitost

2.1.5. Bunostomóza

2.2. Ektoparazitózy

2.2.1. Svrab ovcí

2.2.2. Vši a všenky

2.2.3. Klošovisost

2.2.4. Myáze

3. Infekční příčiny poruch reprodukce (Chlamydióza, Toxoplasmóza, Kampylobakterióza)

4. Maedi-visna

5. Nakažlivé kulhání ovcí (nakažlivá hniloba paznehtů)

6. Enterotoxémie ovcí

7. Scrapie (klusavka)

8. Slintavka a kulhavka (SLAK)

9. Katarální horečka ovcí (Blue tongue disease)

10. Příměť pysková

11. Neštovice ovcí

Publikováno na WWW

Toto téma je všeobecně špatně přijímáno chovately, protože kdo by chtěl mít nemocné zvířata? A bohužel jsou i takový chovatelé co nepřiznají problém, protože zvářata prostě umírají a bylo to ,,prostě nečekané,,. Nejlepší je prevence a dodržování zoohigienických zásad a to zejména při nákupu nových kusú do stáda či spojování stáda po delším odloučení, pastva na nových pozemcích......

Myslete prosím na pravydelné očkování , odčervení, stříhání, úpravu paznehtů ,opatření proti poranění zvířat, karanténu nově příchozích zvířat, dezinfekci stájových a uléhacích prostor stejně jako pomůcek, čištění krmných žlabů a napáječek, úpravu a údržbu pastvin.

A chovejte se tak že, minymalizujete možnost přivlečení nákazy od jinud (i vzdánlivě zdravé stádo múže mít své nemoci jenž se ale neprojeví do doby než se objeví ve stádu nové zvíře to podlehne, protože nemusí mít protilátky na danou ,,nemoc,, ) , proto pokud možno zemezuji kontaktu přímému (shromažďování zvářat od více chovatelů....) i nepřímému (s oblečením jenž jsem třeba navštívil stádo známeho rozhodně nejdu do svého stáda.... ) se zejména ,,infekční MATERIÁLY,, (výkaly, tělní tekutiny...,).

Nemoci a paraziti

Kryptokoková meningitida koz – kazuistika

Kryptokoková meningitida koz – kazuistika Celosvětově rozšířené saprofytické a oportunní kvasinky Cryptococcus spp. způsobují těžká onemocnění u imunokompromitovaných zvířat. Nejčastěji se vyskytující druh Cryptococcus neoformans je v holubím trusu infekční minimálně dva roky a do organismu se...

Katarální horečka ovcí (Modrý jazyk)

Nová publikace “Katarální horečka ovcí. Bluetongue” Byla vydána v září 2008 v rámci realizace projektu ICBP. Ministerstvo zemědělství vydalo další z příruček věnovaných aktuálním tématům souvisejícím s bezpečností potravin. V rámci spolupráce Státní veterinární správy ČR a Veterinární a...

Scrapie (TSEs)

Je fatální, degenerativní nemoc nervové soustavy u ovcí a koz. Je považována za jednohu z nemocí, která je příbuzná s hovězím spongiform encephalopathy neboli “nemoci šílených krav”, jako jiné encephalopathies spongiform, je způsobena priony. Jméno je odvozeno z jednoho...

Schmallenberg virus

Nová nebezpečná nákaza skotu, ovcí a koz v Evropě-Schmallenberg virus V Holandsku a Německu byly v poslední době hlášeny případy nové virové nákazy, která byla popsána u skotu, ovcí a koz. Virus vyvolává vysokou horečku, průjem, ztrátu kondice, výrazné snížení užitkovosti až úhyny. U...

Vrtohlavost

Vrtohlavost parasitární choroba ovcí Infikuje-li se ovčí pastva vajíčky z dospělých článků této tasemnice a dostanou-li se vajíčka do žaludku pasoucích se ovcí, vyvinou se tam embrya, kteráž pak vnikají do rozmanitých ústrojů živočichových, ale většinou tu zahynou, vyjímaje mozek a...

Střečkovitost

Původce: Oestrus ovis šedožlutá, chlupatá, živorodá dvoukřídlá moucha, vel. 10 – 12 mm, samice nalétá na slunci nad stáda a klade do blízkosti nozder živé larvy = larvy I. stádia – putují do nosní dutiny, mají háčky, kterými se zachytí na nosní sliznici, po měsících se z nich vylíhnou...

Všenky

Všenky patří k často se vyskytujícím ektoparazitům. Etiologie: všenky jsou dorzoventrálně oploštělého tvaru těla, hlava je zpravidla širší než hruď. Celé tělo je obrvené, nožky krátké, opatřené jedním drápkem, velikost okolo 2 mm. Živí se kožními šupinami, příp. drobnými úlomky...

Svrab

Svrab chronické parazitární onemocnění, příznakyink. doba několik dní až 3 měsíce – závis na množství zákožek, na prostředí a stavu zvířat, neklid, pruritus (večer, v noci) Původce: Psoroptes ovis (Prašivka ovčí) viditelný pouhým okem (na hranici viditelnosti), cizopasí pouze u ovcí, živí s...

Slezová a střevní červivost

Slezová a střevní červivost vyvolaná oblými červy z čeledi Trichostrongylidae nejvíce vnímavá jehňata 6 – 9 měsíců Původci: vlasovka slezová (Haemonchus contortus), oblý červ, žije ve sliznici slezu ovcí Trichostrongylus axei – ve slezu Trichostrongylus columbiformis – ve...

Aspirační pneumonie

Aspirace cizího tělesa je spontánní a nežádoucí vniknutí cizího materiálu do dýchacích cest při aktivním nádechu. Podle skupenství lze rozlišit aspiraci tuhých látek, tekutiny, emulze a plynu. Přítomnost "cizí", nefyziologické látky v dýchacích cestách vede přímo či zprostředkovaně...

1 | 2 > >>