Významné masné plemeno, které vznikalo od roku 1909 cílevědomým šlechtěním z původních maršových ovcí v Nizozemsku na ostrově Texel v Severním moři s anglickými plemeny leicester, lincoln, cotswald a south down. Požadavku užitkového typu se dosáhlo koncem 40. a začátkem 50. let minulého století. První dovoz do ČR se uskutečnil v roce 1947 za účelem zušlechtění hrubovlnné valašky a šumavky. V současnosti se v Evropě chová ve dvou užitkových typech: holandský, stejný jako belgický nebo dánský - s výrazným osvalením, menšího tělesního rámce a francouzský, anglický - většího tělesného rámce. Vhodnější pro naše podmínky je druhý užitkový typ, který je velkého tělesného rámce. Zvířata jsou silné kostry, masivní klínovité hlavy s odstávajícíma krátkýma ušima. Mulec, jazyk a kůže okolo očí je tmavě pigmentovaná. Plemenným znakem je bezrohost u obou pohlaví a polodlouhý vlnou porostlý ocas. Vlna polojemnovlnná, bílá, sortiment C-CD (29-35 mm), rouno polouzavřené, obličej a spodní část končetin porostlé křídově zbarvenou krycí srstí. Předností plemene je vysoká mléčnost, dobré mateřské vlastnosti a ranost, asi 35 % ovcí se bahní v prvním roce života. Je vhodným plemenem pro užitkové křížení se všemi plemeny za účelem zlepšení výkrmnosti a jatečné hodnoty trupu. Zvláštností je kratší plodné období a obtížnější bahnění, zejména u prvniček. Zvířatům nevyhovuje prostředí s krátkou vegetační dobou, horské oblasti s vysokými vodními srážkami a nadměrná stájová vlhkost, především v době zimního ustájení. Ovce jsou náročné na celoroční vyrovnanou výživu. Plemeno je klidného temperamentu a vhodné především pro oplůtkový způsob pastvy. Živá hmotnost bahnic v dospělosti 70-80 kg, beranů 90-120 kg. Jehnice při dobrém odchovu je možno zapouštět v 7-8 měsících věku o hmotnosti 45-50 kg.
Plodnost na obahněnou ovci 140-160 %, živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku 35-40 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu 300-350 g, roční stříž potní vlny bahnic 3,5-4,5 kg, beranů 4,5-6,0 kg, délka vlny 12-15 cm, výtěžnost vlny 60-65 %.