Doporučení a požadavky pro stříhání ovcí

 

Termín střiže

Chovatel si zvolí termín střiže sám s ohledem k chovatelským podmínkám, způsobu chovu, plemenu ovcí, stáří zvířat, bahnění či zdravotnímu stavu. V dostatečném předstihu se domluví se střihačem a informuje o všech podrobnostech (zdravotním stavu ovcí, souběžných pracích, podmínkách atd.).

 

Příprava ovcí na střiž

Ovce musí být v den stříhání suché. Pokud je to možné měly by být 12 hodin lačné (na starší pastvě či krmeny senem…). Je potřeba z ovcí sundat obojky, ohlávky či jiné předměty, jenž by střihači překážely v práci, případně je nutné na ně upozornit. Ovcím by neměly být čerstvě před střiží upraveny paznehty.

 

Organizace práce

Ovce by měly být před příjezdem střihače připraveny v ohradě. Po poradě s ním určit postup prací kolem stříhání ovcí. Chovatel má mít zajištěn dostatečné množství pomocníků k manipulaci, nahánění a k práci s vlnou. Měl by být přítomen u stříhání nebo určit jak postupovat v nestandartních situacích či tímto někoho pověřit.

 

Vhodné místo na stříhání ovcí

Je poblíž ohrady s ovcemi na suchém, čistém, dostatečně osvětleném, rovném místě s tvrdým podkladem, o velikosti alespoň 2 m x 2 m s možností zavěšení mašinky minimálně ve výšce 2 m, do prostoru stranou od překážek. Nejlépe bez průvanu a přímého slunce. Jestliže není domluveno se střihačem jinak, je potřeba zásuvka s 220V s uzemněním.

Chovatelé ovcí

Zkuste se sami zamyslet nad tím proč je výkupní cena potní vlny tak nízká?

Kdo nese vinu, které ukazatele stanovují její výkupní cenu, či co proto můžete udělat sami? 

Stříhání ovcí

Na základě zkušeností se stříží ovcí a koz v posledních letech si dovolím upozornit na některé zásady, které zejména novým chovatelům a podnikatelům vymizely z paměti.
Střiž ovcí byla vždy označována termínem "ovčácké žně", a proto jí byla věnována patřičná pozornost. Cena vlny se nezměnila, změnil se jen systém poskytování dotací. Český člověk je ovšem velmi chápavý a celou situaci si upravil po svém. Výsledkem tohoto "přizpůsobování" pak je stav, ke kterému jsme došli nyní. Nevyhovuje ovcím ani vlně a pomalu se obrací i proti producentům. Co se nyní děje:
-vlna ve dnešní situaci je neprodejná a proto se k ní budeme takto chovat
-střiž bereme jako nutné zlo a nejraději bychom zde začali chovat ovce bez vlny
-kombinovanou užitkovost, která je ovcím v našich podmínkách vlastní, rychle "změníme" na masnou užitkovost.

1. Termín střiže

Nejčastějším termínem střiže u nás je období, kdy jsou ovce před bahněním, nebo po bahnění zejména na jaře po dlouhém zimním období, kdy - ruku na srdce - ani výživa nebývá optimální. Proč nestříháme vlnu v období, kdy vlna (srst) je čistá, nezplstěná, vyfoukaná a ovce jsou v dobré kondici? Proč ovce ještě více stresujeme před bahněním nebo těsně po bahnění stříží? Samozřejmě u stád celoročně chovaných venku je jiný způsob organizace, ale já jsem např. u stáda pana Biskupa nebo Ing. Švédy nedostal za posledních pět let zplstěnou nebo kondičně slabou ovci. Plemena s hrubším sortimentem vlny byla po dlouhá desetiletí či staletí šlechtěna určitým směrem, ale jen český člověk dokáže z dvojstřižné ovce (nebo se střiží 3 x za dva roky) v minimální krátké době "udělat" jednostřižnou.Taky se nějak zapomnělo na časnou střiž jehňat (6 měsíců) a zejména na význam tohoto opatření.
Proč musí střihači a pomocný personál vyloženě trpět v nevyhovujících a průvanem protahovaných průjezdech, stodolách či jiných prostorách určených pro střiž ve studeném zimním období ?

2. Příprava stáda

Nechci zde opakovat velmi dobře napsanou knihu Prof. Horáka, která je i o střiži ovcí, ale přesto zde musím podtrhnout některé nešvary, které se ve dnešní populaci ovčácké rodiny rozrůstají. To, že se asi lépe stříhá kulatá ovce v dobré kondici při plnohodnotné výživě, zde nebudeme blíže rozebírat. Ale když vám někdo přivede "zvíře" s dvaceticentimetrovou zplstěnou vlnou, které váží po stříži s bídou 20 kg, to dokáže střihače "vytočit". Dále je třeba připomenout:
- zvířata nemají být před střiží alespoň 12 hodin krmena
- jestliže je dohodnutý čas střiže, tak není možné v tuto dobu teprve zvířata shánět po pastvinách a pokoušet se je dostat do nějaké stříhárny
- zvířata nesmí před střiží zmoknout
- prosí alespoň o sundání řemenů, řetězů, obojků a gumiček, které se dávají jehňatům po narození nebo visaček, které mívají aukční berani
- o odstranění kaštanů, spálené vlny, barevných značek, drátů a namotaných provazů je také asi zbytečné hovořit
- ustájení zvířat před střiží bez hluboké podestýlky (tam, kde je nedostatek pomocného personálu na chytání ovcí)
- nesprávná technologie krmení objemnými krmivy zanechává ve vlně velmi silné znečištění (zakrmená vlna)

Většinou je se střiží spojeno kvantum dalších operací, ke kterým ale musí být dostatek pomocníků. Střihač je jenom člověk, vykonává tuto práci většinou jako vedlejší poměr, není profesionální veterinární technik! Stříhání rok neošetřených paznehtů léčených skalicí modrou je pro mne časově i fyzicky náročnější operace než provedení vlastní střiže. Tudíž všeho s mírou a je nezbytné se na všech požadovaných úkonech předem individuálně domluvit.

3. Příprava ovčína

Toto je velmi důležitý úkon, na který se většinou v poslední době zapomíná. Heslovitě vytáhnu nejdůležitější aspekty:

- stříhá se většinou v samostatné místnosti, nebo přímo v ovčíně na rovné ploše, kde je 
  celodenně dostatek přirozeného nebo umělého světla, nejraději bez průvanu
- místnost musí být dostatečně velká kvůli manipulaci se zvířaty
- po dohodě je třeba nachystat lavici nebo větší dřevěnou podložku (bez pantů a hřebíků)
- většina stříhacích strojků se musí někam a na něco zavěsit a pracují na elektrický proud
  (více střihačů znamená silný odběr)
- pracoviště se musí udržovat v čistotě a ostříhanou vlnu je nezbytně nutné proklepat na
  třídícím stole, oddělit znečištěné kousky a rouno sbalit do žoků
- poraněné ovce se ošetřují ihned
- majitel stáda (bača) je tam proto, aby organizoval veškerou činnost a ne, aby byl
  zaneprázdněn mnoha dalšími úkoly a jednáními

Toto je jen velmi stručný popis činností, spojených s přípravou a organizací střiže zvířat. Pokud se budeme chovat k vlně alespoň tak, jako dříve, pak bude prodejná. To, co dnes někdy vidím, to se vlnou nazvat nedá, a nedivím se, že se takováto surovina nehodí na výrobu vlněných produktů. Střiž ovcí je opravdu nejnáročnější "odborný" fyzický výkon v ovčácké prvovýrobě. Je třeba si této činnost vážit a patřičně ji ohodnotit (a co výchova mladých střihačů?)

 
Ing. Vladimír Bařina

Ovčí vlnu nikdo nechce 

Bruntálsko- Ovčí vlna je odpad. Kdysi ceněná textilní surovina se stala neupotřebitelnou a chovatelé ovcí nevědí, co si s ní počít. Své o tom vědí třeba ovčáci, kteří se starají o jedno z největších chovných stád v celé České republice na Lesním statku mezi Karlovicemi a Holčovicemi.

 

Hlavní je maso

„Ovečky jsme chovali odjakživa a chováme je pořád, protože ovečky sem na hory prostě patří. Hlavní úloha ovcí je údržba krajiny a další produkt jsou jehňata na maso. To je náš hlavní produkt a pak je tady ta vlna,“ sdělil Petr Sedláček mladší, zootechnik a vrchní ovčák z Lesního statku Jelení.

Ovcím vlna dorůstá a stříhat se musí. Stříhání vyžadují i speciální masná plemena, na která chovatelé přecházejí. Zajímavé přitom je, že v drsných horských podmínkách obrůstají vlnou o hodně víc než v teplých nížinách. V minulosti se stříhalo dvakrát ročně, potom třikrát za dva roky, teď už jenom jednou, záleží na plemenu. Cena vlny je teď taková, že nezaplatí ani stříhání.

„Ty dvě koruny, které nám při výkupu nabízejí, to nepokrývají ani zdaleka. Už jsme se smířili, že vlna je takový odpad z toho chovu. Hodnota vlny strašně klesla dovozem ze zahraničí a my chovatelé teď nevíme co s ní, protože domácí zpracovatelé mají taky problémy,“ řekl Petr Sedláček mladší.

O českou vlnu není zájem, dováží se z Nového Zélandu

Nynější výkupní ceny jsou opravdu jen nepatrným zlomkem cen před několika lety. „Cena vlny se propadla až do pekla. Jenom pro srovnání si vemte, že v roce 1992 stálo kilo naší kvalitní vlny 220 korun. Teď tady máme asi dvě tuny vlny a nikdo ji nechce,“ doplnil svého syna ovčák a střihač ovcí Petr Sedláček starší.

Stříhání ovcí je neuvěřitelně těžká a přitom odborná práce. Dobrý střihač ostříhá jednu ovečku za čtyři až šest minut, za směnu potom zvládne tak sedmdesát až sto zvířat. Na celé situaci nejvíce zaráží ta skutečnost, že o domácí vlnu zájem není. Do českých zemí se přitom dováží vlna přes polovinu zeměkoule, z Austrálie a Nového Zélandu. Nad tím zůstává ovčákům rozum stát.

Autor: Ladislav Olejníček