Porážka zvířat

Při usmrcování zvířat je nutné se řídit zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jeho změnami a vyhláškou č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, a její změnou zveřejněnou ve vyhlášce č. 34/2013 Sb (doplnění o porážku krokodýlů).

Omračování

Vlastnímu usmrcení předchází podle zákona o ochraně zvířat proti týrání omráčení. Při omráčení se zvíře nesmí usmrtit. Pokud se tak stane, nedojde k dokonalému vykrvení a maso ztrácí kvalitu a snižuje se jeho údržnost.

 

  • Elektrickým proudem

Jednou z možností omračování je působení elektrického proudu pouštěného do elektrod přiložených po obou stranách hlavy zvířete. Omračují se tak většinou prasata na jatkách, elektrický proud se dá použít i u skotu, na porážkách králíků a nutrií (zavedený do vidličky umístěné za krk) nebo u drůbeže (zavedený do vodivé vodní lázně). Některá jatka používají k omračování prasat i oxid uhličitý.

 

  • Úderem

Další možností je mechanické omráčení úderem (například gumovou palicí) nebo mechanickým omračovacím (střílecím) přístrojem s upoutaným projektilem. Králíci (nebo nutrie) se omračují ve visu ranou tupým předmětem do vazu. U velkých zvířat se postupuje podle vyhlášky č. 418/2012 Sb., která obsahuje i názorné nákresy.

Omračovací úder se vede nebo ústí přístroje se umístí u skotu (mimo býky a telata) v pravém úhlu k čelní kosti v místě, které je v polovině vzdálenosti mezi nejvyšším bodem lebky a spojnicí očí. V případě býků je to v pravém úhlu k čelní kosti v místě, které je v polovině vzdálenosti mezi nejvyšším bodem lebky a spojnicí očí, přičemž ústí přístroje se přikládá velmi pevně k čelu, maximálně 1 cm od okraje valu probíhajícího středem lebky.

U telat se ústí přístroje dává opět kolmo k čelní kosti, ale blíže ke spojnici očí než u dospělého skotu. U prasat směřuje přístroj rovněž kolmo k čelní kosti, a to asi 2,5 cm nad spojnici očí. U kanců je toto místo asi 5 cm nad spojnici očí k jedné straně valu probíhajícího středem lebky.

U bezrohých ovcí a koz se ústí přístroje klade na nejvyšší bod lebky a směřuje k zaúhlení čelisti. U rohatých ovcí a koz se ústí umístí těsně za val probíhající mezi rohy a směřuje k tlamě. U kůzlat se ústí dává v pravém úhlu k čelní kosti stejně jako u telat.

Při omračování krokodýlů se přístroj umístí doprostřed čela mezi očnice a temporální jamky. Místa doporučovaná pro omračování vyhláška oproti dřívější praxi poněkud změnila. Dříve se jako místo pro nejsnadnější mechanické omráčení doporučoval jeden centimetr nad průsečíkem spojnic protilehlého oka a ucha.

 

Vykrvování

Bezprostředně po omráčení se musí zvíře vykrvit. Tento úkon je nutné udělat tak, aby vyvolal rychlé a úplné vykrvení. Je proto třeba naříznout nejméně dvě krční cévy nebo cévy, z nichž vycházejí, a to dříve, než jatečné zvíře procitne z bezvědomí. Zvíře se vykrvuje buď zavěšené za zadní nohy (ve visu), nebo na ležící (vleže). Ve visu se vykrvují zvířata na větších jatkách, v menších provozech a při domácí zabíjačce se vykrvuje vleže.

 

  • Vykrvování prasat

Při vykrvování ve visu přidržuje pracovník prase levou rukou za levou přední nohu a pravou rukou vpichuje nůž mezi krk a hruď tak, aby špička tenkého vykrývacího nože směřovala k páteři. Tím zasáhne a protne hlavový a končetinový kmen tepen asi v úrovni prvního žebra. Pro odběr krve je vhodné vykrvování dutým nožem, který se vede tak, aby pronikl do pravé srdeční předsíně. Vbodává se v místě, kde krk přechází do trupu, tedy asi 5 cm před hrudní kostí, po proniknutí tkání se stáčí kolmo vzhůru a vede se rovnoběžně s linií břicha s nepatrnou odchylkou doprava. Při vykrvování vleže uchopí pracovník levou rukou přední levou nohu zvířete, přičemž svým pravým kolenem fixuje hlavu prasete a prořízne svazek krčních cév, které vstupují do hrudníku.

 

  • Vykrvování skotu a telat

Při vykrvování ve visu uchopí pracovník levou přední nohu zvířete a pravou rukou vede řez kůží a svalovinou krku asi 15 cm nad špičkou hrudí. Při vykrvování vleže se zvíře uloží na pravý bok. Kůže na spodní straně krku se nařízne v délce asi 30 až 35 cm. Po proříznutí slabé vrstvy svaloviny se pod průdušnicí protne společný kmen hrdelnic.

  • Vykrvování skopců

Skopci (kozy a ovce) se vykrvují ve visu nebo vleže (v tzv. korýtkách). Nůž se vbodne do krku ve výšce ucha a řez se vede kolmo na krk za obloukem dolní čelisti. Je ale třeba, aby přitom nebyl zasažen hrtan a hltan.

  • Vykrvování drůbeže

Zákon na ochranu zvířat proti týrání povoluje při zabíjení drůbeže na farmě přímo useknout hlavu kusu bez předchozího omráčení. Tím se drůbež zároveň usmrtí i vykrví. Na porážkách se zavěšená drůbež po omráčení elektrickým proudem ve vodivé vodní lázni vykrví, a to vnitřním nebo vnějším řezem. Při vnitřním řezu se protne otevřeným zobákem spojení jugulární a mostní žíly. Při vnějším řezu se přetne lícní větev spánkové tepny.

  • Vykrvování ryb

Při průmyslovém zpracování se ryby vykrvovat nemusí. Při usmrcování při prodeji a pro vlastní potřebu se ryba nejprve omráčí silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy a pak se vykrví přetětím žaberních oblouků nebo míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.

 

Autor:

Ing. Jiří Altera

Ing. Libuše Alterová

Celý článek najdete v Našem chovu 8/2014, str. 93.

 

Místo sekaček pořídili ovce. O stádo se stará starosta s místostarostou

 
Ilustrační snímek. 
Ilustrační snímek. | foto: Martin Stolař, MAFRA
O menší stádo se stará přímo starosta s místostarostou, který je někdejším dlouholetým zootechnikem. „Ještě loni jsme měli ovce zapůjčené z agrodružstva v Horních Dunajovicích, ale letos už chováme obecní stádo s desítkou ovcí a několika jehňaty. Rádi bychom v budoucnu měli až dvacet dospělých kusů,“ plánuje starosta Pavel Vlček.
 
Žádného ovčáka pod stanem ani hlídacího psa tu ale nenajdete. Výrovičtí útěkům ovcí předešli oplocením kopce. Útočištěm je stádu přístřešek, který pohodlně postačí i v mírné zimě. V příštím roce si nechají pár jehňat na obnovu stáda, ostatní prodají. Některá se stanou i gastronomickou pochoutkou. „Nejsou na vlnu ani mléko, to dnes nikdo nechce,“ míní starosta. Přirozeně tak vznikl nápad uspořádat Ovčácké slavnosti.
 
Lidé viděli, jak se ovce stříhají, mohli si zakoupit výrobky z ovčí vlny, ale i ochutnat jehněčí pochoutky. Podobné akce lidé na Znojemsku dosud neznali, protože jsou spjaty spíše s Valašskem. „Rádi bychom, aby se slavnost stala tradicí,“ dodalVlček.
 
Na chov dostala obec dotaci
Obec na chov ovcí získala dotaci z programu péče o krajinu. Historicky přitom nejde o žádnou novinku. Na kopcích u Výrovic se dřív pásli koně, kozy i ovce. Jak ale lidé postupem času přestávali chovat dobytek a hospodařit na polích, kopce začaly pustnout, zarůstat a plevel vzácné druhy rostlin i zvířat vytlačoval.
 
Výrovické kopce jsou zařazeny do evropsky významných lokalit Natura 2000 a jsou přírodní památkou.
 
 
Autor: Markéta Dušková
 
Zdroj:https://brno.idnes.cz/ovce-vyrovicke-kopce-znojemsko-d3s-/brno-zpravy.aspx?c=A150731_2181085_brno-zpravy_vh
 
 
 

Zde můžete psát...

Unie ocenila záchranu stepí na Lounsku, pomáhají s ní i kozy a ovce

 

Zdroj:https://usti.idnes.cz/cena-za-zachranu-stepi-na-lounsku-dqr-/usti-zpravy.aspx?c=A140526_2068075_usti-zpravy_alh

 
Pást se začínalo v roce 2011 na 76 hektarech v okolí Rané, nyní je to už...Dalších 10 fotografií v galerii
Pást se začínalo v roce 2011 na 76 hektarech v okolí Rané, nyní je to už dvojnásobek ploch. | foto:  Jan Zátorský,MAFRA
"Jsme velmi rádi, stepi na Lounsku jsou z přírodovědného hlediska jednou z nejvýznamnějších oblastí naší země a jedinou takovou oblastí v Česku," řekla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která projekt připravila.
 
Fotogalerie
Kvůli záchraně stepní krajiny na Lounsku vznikl pastevecký projekt LIFE+.Ovce se dnes na vlnu nevyplatí, pomáhají ale udržovat v krajině travnatou step,...
 
Pást se začínalo v roce 2011 na 76 hektarech v okolí Rané, nyní je to už...Tak jako dnes se na Rané a na svazích okolních kopců na Lounsku páslo po...
 
Zobrazit fotogalerii
 
Stepi se na Lounsku obvykle nacházejí na jižních svazích vulkanických kopců, kde je půda velmi mělká a kamenitá a klima extrémně suché a horké. Jejich záchrana začala v roce 2011, skončí za dva roky a bude stát 1,4 miliony eur.
 
Cílem projektu je zlepšit stav stepních společenstev a rozšířit jejich plochu zhruba o pětinu. To nejde bez pravidelné péče, tedy pastvy, kosení a vyřezávání náletových dřevin.
 
"Unie si uvědomuje, že záchrana přírodního dědictví se neobejde bez místních lidí, proto je takový důraz kladen na komunikaci. Jsem rád, že náš projekt získal cenu právě v této kategorii," řekl ředitel agentury František Pelc.
 
K rozšíření a záchraně oblasti je totiž nejdůležitější majitele pozemků, hospodáře a obyvatele přesvědčit, proč je tak důležitá. To se agentuře zatím daří. Kromě jednání s majiteli pozemků a s obcemi pořádá přednášky, vydala také oblíbené pexeso či komiks o ohroženém druhu zdejších stepí - syslovi, a velmi populární jsou už tradiční Slavnosti stepí na Rané, kam chodí na řadu akcí stovky lidí.
 
Step málem doplatila na dováženou vlnu
Kvůli záchraně stepní krajiny na Lounsku vznikl pastevecký projekt LIFE+. Pást se začínalo v roce 2011 na 76 hektarech v okolí Rané, nyní je to už dvojnásobek ploch.
 
Tak jako dnes se na Rané a na svazích okolních kopců na Lounsku páslo po staletí. Udržovala se tím suchá step, kde se dařilo konikleci, modřenci nebo žlutému hlaváčku jarnímu, z živočichů třeba právě kriticky ohroženému syslu obecnému. Koncem devadesátých let se ale pást přestalo, chov ovcí byl ztrátový - vlna dovážená ze Zélandu srazila ceny výkupu z víc než stovky za kilogram na pětikorunu.
 
Step na kopcích, o kterou nikdo nepečoval, mezitím začala zarůstat šípkovým trním, hlohem, svídou, akátem. Proto teď pastvu na Rané a okolních kopcích platí ochranáři přírody. Ovce vykusují trávu, kozy se postaví na zadní a pustí se i do vyššího trní a větví. Kopyty rozkopávají drny, semena květin snáz vyklíčí a s trusem je zajištěno i jejich šíření, přitom se přírodně hnojí.
 
Stepi na Lounsku jsou domovem přísně chráněných a vzácných živočichů. Z trav zde roste například všech sedm českých druhů kavylů, lze zde spatřit otakárka ovocného, fenyklového, modrásky ligrusového a východního, saranče skalní nebo pavouka stepníka rudého.
 
 
Autor: Andrea Angermannová
 
Zdroj:https://usti.idnes.cz/cena-za-zachranu-stepi-na-lounsku-dqr-/usti-zpravy.aspx?c=A140526_2068075_usti-zpravy_alh

Bylo napsáno

Střihání ovcí

04.07.2010 12:12
     STŘÍHÁNÍ OVCÍ Doba střiže u ovcí je závislá na několika faktorech, které ji ovlivňují. Jde např. o plemeno, věk, pohlaví, roční období, techniku chovu apod. Plemena jemnovlnná (merinové ovce při délce vlny nad 6 cm) bývají většinou stříhána jednou ročně - na jaře před...

Střihání ovcí musí člověka bavit !

04.07.2010 11:43
 Ačkoliv by se to mnohým mohlo zdát snadné, ostříhat ovci není jen tak. Chce to určitý grif, který se nenaučíte okamžitě. A důležitý je také postup. Nejprve se začne od břicha a pak se ovečka jakoby překuluje. To proto, aby ovčí rouno zůstalo vcelku, nesmí se z něj nadělat cáry.   Vidět...

Ing. Bařina Vladimír

03.07.2010 17:02
  Stříhání ovcí Na základě zkušeností se stříží ovcí a koz v posledních letech si dovolím upozornit na některé zásady, které zejména novým chovatelům a podnikatelům vymizely z paměti. Stříž ovcí byla vždy označována termínem "ovčácké žně" a proto jí byla věnována patřičná pozornost. Cena vlny...
<< 1 | 2 | 3

Novinky

K zamyšlení

31.01.2010 19:00
Jak často střiháte vaše ovečky? Souhlasí váš systém chovu s požadavky ovcí na "pohodlí" jich samotných, nebo jejich život přizpůsobujete svým potřebám? Nemužete udělat něco jinak, navíc, či lépe?      

Webová prezentace byla spuštěna

31.01.2010 18:59
Dnes byla spuštěna naše nová  a ojedinělá webová prezentace v ČR Rád bych znal Vaše názory a připomínky k těmto stránkám, i ke střihání ovcí, jste to totiž právě Vy, kdo si nás volá na práci.