Vrtohlavost
parasitární choroba ovcí
Infikuje-li se ovčí pastva vajíčky z dospělých článků této tasemnice a dostanou-li se vajíčka do žaludku pasoucích se ovcí, vyvinou se tam embrya, kteráž pak vnikají do rozmanitých ústrojů živočichových, ale většinou tu zahynou, vyjímaje mozek a míchu, jmenovitě jehňat a vůbec mladých
zvířat. Při vniknuti do blan mozkových a míšních objevují se u zvířat příznaky dráždění těchto blan, kteréž se u mnohých stupňují až ke stavům křečovitým, tak že některá zvířata již v tomto stavu hynou. Někdy tu zárodky tasemničí vyhynou a zvíře je pak dále zdrávo, častěji však zárodky počínají vzrůstati tvoříce boubel, jenž v prvých dvou týdnech bývá hráškovitý, za další tři neděle dorůstá velikosti lískového oříšku, chovaje v sobě až i 500 tasemničích hlaviček. Tím však vývoj boubele nebývá ukončen, nýbrž často dorůstá i velikostí holubího vejce, ba i ještě větší. Tlakem vzrůstajícího boubele na mozek nebo míchu nastávají tu změny degenerativní, mající za následek měknutí a zacházení hmoty nervové. Podle umístění boubele jsou příznaky choroby rozmanité: zaujatost, skleslost, ztrnulý zrak, nechuť k žrádlu, porušenost chůze, jevící se chůzí do kruhu, točením kol některé nohy, jindy pobíháním se vzpřímenou hlavou nebo klopýtavým pobíháním se skloněnou hlavou, při čemž zvíře vráží do nahodivších se překážek, jindy nejistá chůze se závraťmi a j. v. Vyvinuté příznaky vrtohlavost,i objevují se kol 3 – 6 měsíců od vniknutí vajíček tasemničích do těla. Zvířata špatně se pasou, chřadnou, hubnou a zacházejí sešlostí neb ochrnutím do čtyř až osmi neděl.